Od naštvaného regulaře k hvězdě
Jaffe v autě otevřeně přiznává, že se stále cítí více jako grinder než jako „content creator“. K obsahu se prý dostal velmi jednoduše – byl naštvaný, a tak, když ho něco rozčílilo, zapnul kameru. Vzpomíná příhodu s festivalem Burning Man, kde ho polovina pokerového Twitteru posílala „do pouště na halucinogeny“, zatímco ti samí lidé ho za pár měsíců ani nepozdravili u stolu – přesně ten typ pokrytectví, na který si rád posvítí. Když zjistil, že podobné příběhy zažívali i další hráči a jeho monology jim poskytují „katarzi“, jeho rozhovory bez obalu se začaly virálně šířit.
Jak s úsměvem dodává, není z generace TikToku – blíží se k čtyřicítce a „influencer“ kariéra mu dlouho připadala úplně cizí. Přesto si své publikum našel: nejdříve v krátkých videích, poté v komentátorských sedačkách. Pro WSOP i další značky odkomentoval několik finálových stolů a Tuckman v podcastu přiznává, že z „naštvaného chlápka z Twitteru“ se stal legitimní partner k mikrofonu, který umí přepínat mezi seriózní analýzou a zábavnou talk-show podle toho, co finálový stůl vyžaduje.
Jeden telefonát od konce: příběh náramku z roku 2012
V jedné z nejsilnějších pasáží se Tuckman vrací do roku 2012 – léta, které Jaffeho téměř definitivně odsunulo od pokeru. Po Black Friday odešel Will do Kostariky grindit online, poté přijel na WSOP s plánem odehrát „asi třicet eventů a pokud to nevyjde, najít si něco jiného“. Jeho run byl katastrofální, poslední dolary prohrál v cash game a tak si šel balit kufry. V tu chvíli přišel zoufalý telefonát kamarádovi ve čtyři ráno: „Půjčíš mi tisícovku, chci se zaregistrovat do zítřejšího $1k.“ O pár hodin později tuto tisícovku proměnil na 500.075$ a svůj první WSOP náramek v eventu #54.
Jaffe přiznává, že bez tohoto výsledku by dnes pravděpodobně v pokeru nebyl. Zároveň upřímně dodává, že občas mu napadne i opačný scénář: „Ano, někdy si řeknu – co kdybych to prohrál a život mě dohnal jít jinou cestou?“ Nakonec však dodá, že takovýto výsledek se prostě nedá litovat – turnaj s více než třemi tisíci entries je zkušenost, pro kterou vůbec hrajete MTT.
Život mezi rodinou v New Yorku a kasiny
Přestože většina fanoušků ho zná díky jeho ostrým debatám, Jaffe je v jádru stále čistokrevný grinder. V 888Ride přiznává, že holdem ho po letech přestal bavit a současně se stal mnohem náročnějším – více solverů, více studia, více práce na hře. Před 13 lety proto přesedlal na PLO, tehdy ještě poměrně „novou hračku“ pro mnohá kasina – a stal se full-time PLO regem, dávno předtím, než se do hry pustila mladá generace.
Dnes hraje téměř výlučně PLO cash games, ať už v kasinech, nebo na aplikacích, a sám o sobě mluví jako o „super grinderovi“. Tuckmanovi ukazuje telefon, kde má za týden odehraných 40 hodin – a to ještě není konec. Žije ve státě New York, čtyři až pět hodin od nejbližšího kasina, takže jeho typický výlet vypadá takto: sednout do auta, odřídit několik hodin, zahrát 24hodinový maraton, pár hodin spát a takto dokola. Není to ideální instagramový high roller lifestyle, ale právě tato ochota „točit velký objem hodin“ podle něj nejvíc rozhoduje o tom, kdo se dokáže pokerem dlouhodobě živit.
Poker pro introverty: solvery, AI a konec trash talku
Jaffe patří mezi ty, kteří na vlastní kůži zažili dvě úplně odlišné éry pokeru. Když začínal, dominovali extroverti – Sammy Farha, stará „Vegas škola“, trash talk, dlouhé konverzace u stolu, hraní proti soupeři, spíše než spoléhání se na solver. Dnes to podle něj vypadá přesně naopak: top regové jsou většinou introverti, kteří dokáží sedět hodiny u počítače, pouštět simulace, trávit noci v GTO Wizardech a analyzovat každou bet size. „Největší změnou je technologie a AI – nyní je mnohem jednodušší naučit se hrát dobře velmi rychle,“ říká v podcastu.
Zároveň přiznává, že toto prostředí není pro něj. Nepovažuje se za matematického génia, nechce mít v hlavě miliardu výpočtů a tabulek – jeho hlavní zbraní byla vždy adaptace na ekosystém a schopnost číst lidi u stolu. I proto stále méně hraje klasické no limit turnaje a nechává je solver generaci, která má chuť „dělat domácí úkoly“. Pro rekreační hráče má však jasný vzkaz: pokud jste ochotni trochu studovat, poker nikdy nebyl přístupnější – nástroje, které kdysi měly jen nosebleed regové, jsou dnes dostupné každému.
WSOP a budoucnost pokeru
Když přijde řeč na World Series of Poker, Jaffeho tón se překvapivě zjemní. WSOP podle něj není dokonalé – dlouhé fronty, občas slabší dealeři či chaotické momenty k velkým sériím jednoduše patří. Přesto říká velmi jasně: „Je to měsíc a půl v létě, něco, co nemá ve světě obdoby. Je to Mekka pokeru.“ Přirovnává to k dovolené na Havaji – můžete sedět na pláži a stěžovat si na písek, ale stále sedíte na jedné z nejkrásnějších pláží na světě. Namísto věčného nadávání navrhuje WSOP brát jako festival pokeru, kde jste prostě rádi, že jste tam.
Jaffe si myslí, že největší brzdou růstu pokeru jako televizní zábavy je pomalost hráčů. Dlouhé tankování s J-5 offsuit podle něj zabíjí tempo show – navrhuje větší využití shot clocků a technologií, které donutí lidi hrát rychleji. A přidal by i stimul na osobnost: žertuje, že na TV stole by měli hráči povinnost říct alespoň „50 slov“, jinak by si zasloužili penalizaci. V jádru však jde o vážný point – pokud má poker konkurovat jiným formátům, potřebuje postavy, humor a energii u stolu, ne sedm tichých solver botů v kapucích.
Mezi grindem a mikrofonem: co bude dál?
V závěru epizody je cítit, že Jaffe stále hledá balanc mezi několika rolemi. Ostré debaty ho proslavily, no dnes ho mnozí vnímají jako jedinečnou osobnost pokerového světa. Dokonce na Global Poker Awards získal cenu Twitter Personality. Komentování miluje, ale vnímá ho jako klasickou práci se šéfy, rozvrhem a politikou, ve které se necítí úplně doma. Poker ho stále živí, PLO grind mu bere většinu času a rodina v New Yorku má přirozeně přednost.
Zároveň si však nechává otevřené dveře – ať už k velkým finálovým stolům v studiu, nebo k dlouhým hodinám grindu na virtuálních stolech. To, jak bude vypadat další kapitola jeho kariéry, si však nechává pro sebe. Pokud chcete slyšet celé příběhy o tom, jak málem skončil, o šílených cash game tripech a o tom, proč ho navzdory všemu poker stále baví, pusťte si celou epizodu tohoto rozhovoru:
Zdroje: 888ride, WSOP, PokerNews, PokerFuse, Poker.org
Více z 888 Ride:
Michael „The Grinder“ Mizrachi: životní run, který Phil Ivey nazval největším výkonem v historii
Josh Arieh: Sedm náramků, zraněné ego a comeback, který ještě neskončil
Joe Cada: Lidé říkali, že jsem měl jen štěstí. Ale já jsem věděl, že umím hrát
Matt Berkey: High roller hráči jsou možná dvacetkrát lepší než já – ale já vydělávám více
Daniel Negreanu: Čím mám více haterů, tím více si uvědomuji, že jsem někdo
Shaun Deeb: Rád poukazuji na šmejdy a podvodníky, pokerové odvětví je třeba vyčistit
