Poker v Texasu: Od Divokého západu po právní vakuum
Poker byl v Texasu vždy součástí místní kultury. Ve 20. století se stal oblíbenou zábavou v saloonech i na rančích, a z této atmosféry vzešly osobnosti jako Doyle Brunson, Amarillo Slim a Johnny Moss, kteří nakonec proslavili své jméno v celé pokerové komunitě. Právě v Texasu se navíc zrodil Texas Hold’em, který se později stal dominantní variantou v Las Vegas i po celém světě.
Přestože má poker v Texasu bohatou tradici, stát zvolil zcela jiný směr. V roce 1903 byly v Texasu zakázány všechny formy hazardu — včetně pokeru. Legálně se zde dnes smí provozovat pouze texaská loterie, sázky na dostihy koní a chrtů, charitativní tomboly a bingo, případně kasina původních obyvatel.
Kdy je poker v Texasu legální?
Podle kapitoly 47 Texas Penal Code je provozování hazardních her trestným činem — pokud ovšem nejsou splněny tři klíčové výjimky, které umožňují tzv. „sociální hru“. Poker je v Texasu tedy povolený pouze tehdy, když:
-
Hra probíhá na soukromém místě: Jedná se o prostory nepřístupné veřejnosti bez souhlasu hostitele. Typicky domácnosti či uzavřené kluby s přístupem jen pro členy.
-
Nikdo nezískává ekonomický prospěch jinak než svou osobní výhrou: Organizátor nesmí vybírat vstupné, rake (procento z potu), ani žádné jiné poplatky související s účastí na hře. Výjimkou jsou čistě výhry hráčů.
-
Všichni hráči mají stejné šance: Hra musí být férová, bez zvýhodnění kohokoliv u stolu.
Při porušení kteréhokoliv z těchto pravidel už zákon hovoří jasně — jde o nelegální hazardní činnost.
Jak se zákon obchází? – Kreativní cesty pokerových klubů
Ačkoliv jsou pravidla přísná, v praxi se v Texasu vyvinuly důmyslné modely, jak zákon formálně dodržet a zároveň provozovat pokerové herny. Nejrozšířenější je systém členských klubů, které teoreticky nenaplňují definici nelegálního hazardu.
1. Členské pokerové kluby
Takové kluby fungují jako soukromé organizace — do hry tedy mohou zasáhnout pouze registrovaní členové. Model funguje na principu, že:
-
Kluby neberou rake — tedy si neberou provizi z potu při cash game
-
Účtují si poplatek za čas nebo členství — například 10$ za hodinu za „pronájem místa u stolu“ či měsíční členský příspěvek
-
Jsou přístupné pouze členům — veřejnost zvenčí nemá do klubu volný vstup
Takový model umožňuje formálně splnit podmínky zákona: klub je soukromý, provozovatel nezískává zisk z hazardu, a hráči mají stejná pravidla i šance na výhru.
Ačkoliv na papíře jde o jednoduchý recept, v praxi narazily kluby na řadu problémů – výklad zákona se liší podle města i konkrétního šerifa. To, co například v Austinu funguje legálně dlouhá léta, může být v Houstonu interpretováno jako nelegální podnikání. Některá města (např. Dallas či San Antonio) si zákony vysvětlují různě a některé kluby musely navzdory preciznímu právnímu modelu stejně zavřít.
Příkladem je případ Dallasu, kde město nejprve umožnilo provoz Texas Card House, následně ale licenci stáhlo, což vyústilo v právní bitvu. Podobné situace nastaly i v dalších městech – kluby byly uzavřeny navzdory původnímu souhlasu úřadů. Tento právní chaos vytváří nejistotu nejen pro provozovatele klubů, ale také pro samotné hráče, kteří hledají legální a bezpečné místo pro hru.
2. Soukromé hry
Další legální možností jsou domácí hry mezi přáteli nebo známými. Ty zákon povoluje, pokud nejsou porušena žádná ze zásadních pravidel zmíněných výše.
Pokud by ovšem někdo domácí hry pořádal pravidelně a měl z nich zisk, jednalo by se již o nelegální gambling.
3. Kasínové plavby: Poker na otevřeném moři
Jeden z nejkreativnějších způsobů, jak Texasané obešli legislativní restrikce, bylo přenést poker tam, kde již texaský zákon nemá dosah — tedy na moře. Od konce 80. let začaly z přístavů jako Galveston, Port Aransas, Corpus Christi či Freeport vyplouvat zvláštní lodě — tzv. kasínové výletní plavby. Loď vyplula do mezinárodních vod, tedy více než 12 námořních mil od pobřeží, kde již neplatily federální ani státní zákony o hazardních hrách. Tam se otevíraly automaty, ruleta, blackjack — a samozřejmě také stoly pro Texas Hold’em.
Zpočátku musely lodě oficiálně směřovat do zahraničního přístavu (například v Mexiku), i když tam často ani nepřistály. Později byla tato povinnost zrušena, nicméně federální zákon z roku 1948 stále vyžadoval buď návštěvu cizího státu, nebo plavbu v délce nejméně 24 hodin. To zničilo řadu projektů už v zárodku.
Slavné lodě a jejich příběhy
-
Le Mistral (1988–1992) – loď z Port Isabel „plula do Mexika“, ale skončila bankrotem
-
Texas Treasure (1999–2008) – nejznámější loď, která se z Port Aransas přestěhovala do Palm Beach, aby se nakonec vrátila zpět a fungovala nejdéle ze všech
-
Aransas Queen Casino / Jacks or Better (2015–2018) – poslední pokus o oživení tohoto modelu. Po několika letech přesunuta do Georgie
4. Nelegální hry
Tam, kde zákon ponechává šedou zónu, vznikají i prostory pro nelegální herny. Takové hry často přitahují kriminální živly a mohou vést k násilí či dalším problémům. Dle zpráv se v Texasu objevila řada případů loupeží a útoků souvisejících s nelegálními pokerovými hrami.
Texaský paradox
Texas Hold’em může být symbolem Texasu, přesto je v samotné domovině neustále v nemilosti. Poker si ale stále nachází cestu k hráčům – jasná ukázka toho, že vášeň pro hru přežije i ty nejpřísnější zákazy.
Konečný spor o legalizaci pokeru v Texasu ale není jen o hazardu; jde o střet kultury, morálky, byznysu a historie. A zatímco zákon zůstává neúprosný, hráči nacházejí nové způsoby, jak udržet ducha Hold’emu při životě.
Zdroj: Sora, Wikipedia, PokerNews, Upswing Poker
