Zrození karetních karet a tvář monarchy
Historie karetních karet sahá až do arabského světa. Podle zápisů italského kronikáře Niccola Caveluzzy se první karty v Evropě objevily kolem roku 1375, když se nová karetní zábava šířila z muslimských zemí přes Španělsko. Úplně první karty neměly žádné figury – islám totiž zobrazování lidí zakazoval – ale tvář karet se záhy začala proměňovat.
Moderní 52karetní balíček, jaký známe dnes také z pokeru, vznikl ve Francii. Právě na dvoře krále Karla VI., známého jako „Šílený“, spatřily světlo světa první ilustrované karty. Podle tradice přinesl dvorní umělec Jacquesmin Gringonneur nápad představit mezi figurami panovníky, dámy a jacky portréty skutečných historických osobností. Karetní barvy – srdce, piky, káry a kříže – měly symbolizovat čtyři společenské vrstvy: duchovenstvo, šlechtu, obchodníky a rolníky. Právě srdcový král v tomto kontextu zosobňuje vrchnost duchovní moci.
Karel Veliký jako předloha Srdcového krále
Prvním a nejvýznamnějším historickým prototypem Srdcového krále byl Karel Veliký (Charlemagne) – franský panovník, který sjednotil většinu západní a střední Evropy a položil základy Svaté říše římské. Jeho jméno se stalo synonymem pro „krále“ v mnoha evropských jazycích. Vládl téměř půl století, měl pět manželek a nejméně dvacet potomků – stal se legendou ještě za svého života.
V pozdějších karetních sadách se Srdcovým králem stávají i jiné osobnosti – například Karel I. Anglický, císař Konstantin Veliký, spisovatel Victor Hugo nebo generál Georges Boulanger. V některých kulturách byl „monarcha srdcí“ připisován i knížeti Vladimírovi Svatému nebo dokonce ruskému caru Mikuláši II.
Jak se zrodil „Sebevražedný král“?
Nejzáhadnější aspekt této karty je právě její přezdívka – „Suicide King“, v češtině „sebevražedný král“. Vyobrazení krále, který si zdánlivě vráží meč do hlavy, však ve skutečnosti nevychází z úmyslného obrazu sebevraždy.
Původně držel srdcový král v ruce bitevní sekeru, zbraň typickou pro pozdní středověk. Když se však design karetních karet standardizoval podle francouzského rouenského vzoru v 15. století, sekera byla nahrazena mečem – prostě proto, že tehdejší technologie tisku nezvládaly detaily sekery tak dobře jako jednodušší meč.
Během staletí opakovaným tiskem ilustrace postupně degenerovala. Perspektiva se vytrácela, detaily mizely a vznikl motiv, kdy to opravdu vypadá, že si král meč bodá do lebky. Tahle náhodná chyba se však stala ikonickou a přezdívka „sebevražedný král“ zlidověla mezi hráči pokeru po celém světě.
Symbolika a duchovní význam
Srdce jako barva reprezentuje lásku, emoce i duchovní hodnoty. V náboženském smyslu se tak srdcový král stal obrazem duchovního lídra – někdy silného, jindy tragického. Podle některých výkladů jeho ikonografie znázorňuje sebeobětování, což odráží ideál křesťanského panovníka, který neváhá obětovat vše pro své poddané.
Po Velké francouzské revoluci ovšem karetní hierarchie doznala zásadní změny – eso nahradilo krále jako nejvyšší kartu v balíčku. Symbolicky tak lid svrhl monarchii a postavil se do čela moci místo ní. I to lze chápat ve spojení s motivem „sebevražedného krále“ – pád panovníka, který přišel o svou absolutní autoritu.
Srdcový král jako zrcadlo dějin
Karta srdcového krále je výjimečná nejen svojí ikonografií, ale také schopností reflektovat historii i kulturu. V různých epochách měla tvář této karty odlišné podoby – od skutečných panovníků, přes literáty až po vojevůdce. Například za druhé světové války se objevovala v propagandistických karetních sadách SSSR, kde se místo monarchy na kartě ocitli karikovaní nacističtí vůdci.
Zatímco ostatní karty zachovávají svůj standardní vzhled, srdcový král je výjimečný. Je to karta, která žije vlastním životem – neustále se mění, mate svým vzhledem a zároveň fascinuje hráče pokeru i historiky.
Dvě levé ruce a filmová legenda
Kuriózní moment zažil srdcový král i ve 20. století. V legendárním westernu Clinta Eastwooda „Pro pár dolarů navíc“ z roku 1965 si pozorní diváci mohli všimnout příhody s balíčkem Fournier: srdcový král měl v jednom vydání dvě levé ruce – v jedné svíral meč a druhá, nadpočetná ruka, držela kabát. Šlo o tiskový omyl, který se objevil pouze v konkrétní edici, přesto se stal kultovní součástí příběhu této jedinečné karty.
Karta Srdcového krále zdaleka není jen obyčejný symbol v balíčku. Je to artefakt, který kráčí staletími – odraz středověké moci, náboženské symboliky i grafických omylů, které mu dodávají nádech záhady. Přezdívka „sebevražedný král“ je ironickým dokladem toho, jak se historie, umění a náhoda dokážou spojit v jeden nesmrtelný obraz. I proto zůstává Srdcový král nejikoničtější kartou celého balíčku.
Zdroj: Sora, Wikipedia, Reddit, The Worlds of Playing Cards
