Pověz nám, Franke – kde se to všechno zrodilo? Co byl prvotní impuls, který stál u zrodu The Festivalu, a proč ses rozhodl právě tudy naplnit svou vizi?
Můj background… V podstatě od dětství organizuju nejrůznější události. Párty, společenské akce, dokonce i fotbalové turnaje. A někde během cesty se objevil poker. První partii jsem si zahrál asi v sedmi nebo osmi letech s rodiči. Když jsem v roce 2004 žil ve Finsku, zrovna v éře online poker boomu, začal jsem hrát víc online i přímo v helsinském kasinu. Hra mě naprosto pohltila.
V té samé době se zlepšovaly i moje organizační schopnosti – vedl jsem Helsinki Social Club, což byl v podstatě první finský afterwork party koncept. Dělali jsme to každý pátek pět let, prostě jsme se scházeli, seznamovali, popíjeli šampaňské. Jakmile poker skutečně explodoval, začaly nás vyhledávat značky jako Betsson a další – a naše party byly dokonalým místem pro networking hráčů. Začali jsme organizovat launch eventy různých pokerových značek v barech.
Zároveň jsem měl kamarády ve Stockholmu, kteří provozovali undergroundový pokerový klub jménem Sviten – a právě tam vznikl nápad na švédsko-finské derby v pokeru. Začalo to jako nevinná rivalita: Švédi si mysleli, že jsou nejlepší, my Finové to viděli stejně. V roce 2005 jsem tedy přivedl 50 finských hráčů do Stockholmu na pořádný showdown. Jeli jsme trajektem – a přiznávám, hodně jsme popíjeli. Když jsme dorazili do klubu, nebyli jsme v nejlepším stavu – zpocení, hluční, naprosto na mol. Švédi byli střízliví a připravení, my jsme vypadali, jako bychom právě vylezli ze sauny. Ale i tak jsme je totálně přejeli. Devět z deseti finalistů byli z Finska. Neskutečné. Tak vzniklo první historické vítězství Finska v 'Poker-Finnkampen'.
Rozhodli jsme se v tom pokračovat a tentokrát už legálně. Začali jsme pořádat turnaje v Tallinnu – čtyřikrát za rok několik let po sobě. Zároveň jsme pochopili, že hráči potřebují pomoc při uzavírání kontraktů s pokerovými hernami. Tak jsem spoluzaložil Poker Icons – v podstatě talentovou agenturu pro profesionální hráče. Zastupovali jsme jména jako Anette Obrestad, Chris Moorman, dokonce Devilfishe a nějaký čas i Jamieho Golda. Jen na Full Tilt jsme měli asi deset profesionálů a další na PokerStars.
Tehdy jsem ještě pracoval v Nokii, ale postupně jsem se začal pokerovým projektům věnovat víc – zvlášť poté, co jsme zjistili, že někteří partneři špatně hospodaří s penězi. Museli jsme některé lidi propustit a dát věci do pořádku. Stal jsem se CEO, snažil se dát firmu zase dohromady – a právě když se začalo konečně dařit, bum – přišel Black Friday. Online poker ze dne na den padl na dno. To byl konec Poker Icons. Přesto jsme dál organizovali nordické turnaje – jako Finsko vs. Švédsko – a budovali komunitu. Tady má všechno kořeny.
Takže jsi měl agenturu a do toho jsi organizoval pokerové akce?
Po těchto zkušenostech jsem v roce 2014 spoluzaložil Cash Game Festival, který měl přes 30 zastávek napříč Evropou. Bylo to populární, ale monetizace byla obtížná. Během covidu jsem si dal pauzu, ale došlo mi, že mi poker chybí. Zjistil jsem, že peníze se přesunuly do jiných her – blackjacku, rulety, automatů – a dostal jsem nápad vytvořit festival zaměřený na mixed games, ale stále s těžištěm v pokeru, ovšem otevřený i dalším formátům.
S nápadem jsem oslovil PokerListings, navázali jsme spolupráci, ale kvůli další covidové vlně byl první event v Tallinnu zrušen. Nakonec jsme to odpálili v Bratislavě, následovala Malta, Nottingham a King’s Casino. Dnes The Festival Series vedu sám, s důrazem na mixed games – i když "v utajení" běží i Texas Hold’em Main Event s garancí půl milionu eur – já se zaměřuju hlavně na širokou škálu her, které nabízíme. Jsem na to, co jsme vybudovali, opravdu hrdý. Plány máme obrovské. A to je teprve začátek.
Bylo těžké táhnout to v podstatě sám?
Podnikatel jsem vždycky byl – ale nikdy v tom nejsem sám. Všechno stojí na lidech kolem mě. Ty i celý SpadePoker jste samozřejmě součástí týmu. Melvin a Pljuw jsou tady full-time, zbytek partičky přijíždí na eventy, ale mezi nimi už ne. Přesto – vzhledem k velikosti festivalu – jsme stále tou nejšikovnější pokerovou armádou v malém počtu.
A tady v Rozvadově letos? Připravili jsme víc aktivit než loni – a to se dvěma lidmi méně v týmu. Jednoho člena jsem zcela nahradil a zbytek úkolů podělil mezi nás ostatní. A pořád žijeme, pijeme čaj, bavíme se a makáme naplno.
Co tě žene kupředu?
Co mě žene? Miluju poker. Miluju potkávat nové lidi. A vážně věřím, že měníme svět – alespoň trošku. Nikdo v Evropě nepostavil mixed games do světla reflektorů jako my. Opravdu nikdo. To říkám naprosto upřímně.
Pro evropskou pokerovou scénu jsem prostřednictvím Cash Game Festivalu otevřel nové pokerové hry. A teď? Bojuju o návrat čínského pokeru. Téměř zmizel, ale na Open-Face Chinese eventu tady u nás se sešlo 92 hráčů. To je neskutečné! Pořádali jsme dokonce turnaj ve Schafkopfu – což je německá karetní hra – a nastoupilo do ní 180 lidí. A to všechno během The Festivalu!
V čem je The Festival jiný než ostatní akce?
Pro mě poker není všechno. Život je víc než poker. Pravda je, že v pokeru 90 % lidí u stolů peníze prohraje. Tak to prostě je. Takže – buďte při hře zodpovědní. Hrajte jen o tolik, kolik si můžete dovolit ztratit a přitom se ještě bavit. Náš festival je mnohem víc než jen poker. Povídáte si, pijete pivo, žijete.
Pokeroví hráči jsou často introverti. Jsou zvyklí sedět sami doma u počítače. My jim pomáháme poznat nové lidi a otevřít se. Právě proto máme Lounge, Fun Zone, fotbalový zápas, bazén – program hospitality akcí, který potěší každého. A hlavně – kvalifikujeme šílené množství hráčů online. Jen na tuto zastávku to bylo 130 až 140 balíčků. Na Maltě třeba 190. To jsou čísla srovnatelná s PokerStars. Já vím, je to šílené. Je to sen, někdo mě štípněte.
Ale rozhodující je, že do toho dávám srdce. Miluju to. Každý to vidí. Do projektu je zapojených osm firem – a opravdové peníze z toho ani po letech nepřišly. Občas mi z toho něco malého kápne, ale rozhodně nejsem boháč a vlastně mi to ani nevadí. Miluju to, co dělám. Někdo mi řekl, že je to jejich nejlepší festival v životě. Souhlasím. Protože tohle je opravdu něco jiného.
Jsme v King’s Casinu, že? Jeden z nejprestižnějších poker roomů na světě. A během Day 2 Main Eventu a finálového stolu High Rolleru jsme v lounge rozjeli karaoke party. To se jen tak nevidí. A Rozvadov? Lidi tvrdí, že tu není co dělat. Nesmysl. Do čtyřiceti minut jsi na pěti golfových hřištích, je tu největší paintballová aréna v Evropě a super restaurace.
Rozvadov není žádný konec světa. Mají tu i McDonald’s. A ten otevřou jen tam, kde vědí, že lidi chodí. Problém je v lidech – jsou líní, chtějí mít všechno pět minut pěšky. Ale když se trochu rozhlédnete, najdete tu poklad.
Co plánuješ dál?
Příští rok chystáme čtyři plnohodnotné festivaly a k tomu víkendové eventy – například v Tallinu. Možná půjde o víkend zaměřený na Open Face Chinese, možná High Roller víkend, třeba i něco spojeného s lyžováním. Uvidíme. Děláme i online festivaly – s garancemi přes 2.000.000€. Hráči se kvalifikují a vyhrávají balíčky na naše živé akce. Je to šílené. A přesto… většina pokerového světa o nás pořád moc neví. Ale to nevadí. Ti správní si nás najdou. Je to teprve začátek.
Plánuješ s The Festivalem návrat do UK příští rok?
Velká Británie je teď pro pokerové eventy dost složitý trh. Cestování je složitější, libra je drahá a jejich regulace tomu moc nepřidávají. Jako evropský hráč často nemůžeš platit kartou – musíš si vzít hotovost, směnit na libry, a když nějaké vyhraješ, těžko je pak utratíš jinde. Brexit pokeru určitě neprospěl; spíš věci zkomplikoval. Takže – možné to teoreticky je, ale je to opravdu těžký trh.
V čem se podle tebe změnila tvoje osobnost během téhle cesty?
Nijak.
Vůbec? Pořád jsi ten samý Franke?
Jsem pořád stejný blázen jako v šestnácti letech. Ale ano – posledních pět měsíců už vůbec nepiju alkohol. Přestal jsem po výletu s dětmi v Kostarice. Udělal jsem to kvůli zdraví a psychické pohodě. Možná jsem byl v určité chvíli života trochu na dně a cítil, že je čas dát se do pořádku. Skončil jsem s kouřením, úplně přestal se švédským snusem a zároveň přestal pít. Tím cílem je vydržet alespoň rok.
Všechno najednou? Jaký byl první týden?
Nebylo to vůbec lehké. Bylo to fakt tvrdé období. Někdy je to pořád náročné, hlavně když jste na party a každý vás zve "na jedno". Ale jsem rozhodnutý to zvládnout.
Máš v životě teď nějakou novou výzvu?
Ano, pravděpodobně rozjedu ještě dvě firmy v úplně jiných oborech – osm firem mi evidentně nestačí. Mým cílem je střídat letní a zimní období na druhé polovině zeměkoule. Chci trávit léto v Evropě a zimu v Jižní Americe. Minulou zimu jsem byl měsíc v Kolumbii a měsíc v Kostarice. Bylo to úžasné – tady zima, tam teplo.
Asi si to letos zopakuju – a doufám, že takhle to půjde už napořád. A když to půjde, možná The Festival přivezeme časem i do Ameriky. Brazilská pokerová scéna roste, takže kdo ví?
Velké díky, Franke, za tvoji otevřenost a držíme palce k dalším úspěchům!