Jan Brunáto není typický travel influencer. Nehoní se za počtem zemí ani za dokonalými fotkami. Tvrdí, že cestování má smysl jen tehdy, pokud člověk v zemi skutečně žije, pozná místní kulturu a pochopí realitu, která je často tvrdší než turistické brožury.
Osm let mimo stereotyp
Projekt Lowkosťák vznikl spontánně. Jan pracoval na stavbě, rozhodl se dát si rok pauzu a vyrazit kolem světa. Sdílel zážitky na Instagramu a blogu, publikum postupně rostlo a z pauzy se stalo povolání. Dnes má napříč platformami přes 350 000 sledujících a měsíčně generuje miliony zhlédnutí.
Zásadní je jeho přístup. Necestuje sprintem přes 100 zemí. V každé zůstává minimálně měsíc, často tři až pět. Tvrdí, že návštěva nic nenaučí, ale život v dané zemi ano. Právě dlouhodobý pobyt mu podle něj přináší skutečný osobní růst.
Bali není jen ráj z Instagramu
Jednou z hlavních destinací je pro něj jihovýchodní Asie, zejména Bali. V podcastu však otevřeně mluví i o negativní stránce. Ostrov podle něj dlouhodobě nezvládá práci s odpady, řeky i oceán jsou plné plastů a problémem je i smog a overtourismus.
Přesto mladým lidem doporučuje vycestovat. Ne do hotelových resortů, ale mezi místní. Low-cost styl není jen o šetření peněz, ale o kontaktu s realitou. Spát u místních, jíst jejich jídlo a vidět skutečný život mimo turistické kulisy.
Travel influencer? Jen pokud máš vlastní směr
Na otázku, zda by dnes doporučil stát se travel influencerem, odpovídá opatrně. Konkurence je obrovská a klasické „cestuji a sdílím“ už nestačí. Klíčem je specifická nika. Někdo může ukazovat jen hotely, jiný jen jídlo nebo letadla. Zdůrazňuje také důležitou věc. Pokud člověka tvorba nebaví i bez peněz, nemá smysl začínat. První rok či dva může být bez výrazného výdělku a vydrží jen ten, koho to skutečně naplňuje.
Zajímavá je i jeho podnikatelská struktura. Spolupráce tvoří méně než 5 % příjmů. Hlavní část přichází z plánování dovolených, affiliate spoluprací a digitálních produktů. Lidem připravuje kompletní itineráře, hledá letenky a vytváří detailní harmonogramy cest. Dnes už na projektu pracuje tříčlenný tým. Bez něj by podle svých slov nedokázal tempo udržet. Travel podnikání tak není jen o fotkách, ale o systematické práci a dlouhodobé strategii.
Poker jako mentální hra, ne hazard
Když přišla řeč na pokerový termín tilt, přirovnal k němu období covidu. Instagram i blog se zastavily, cestování skončilo a jeden nepovedený projekt mu spolykal úspory. Zůstal v Dubaji téměř bez peněz.
Zlom přišel tvrdou prací. Žil za minimum, pracoval až 16 hodin denně a projekt znovu postavil. Právě tato zkušenost podle něj ukázala, že podnikání je dlouhodobá hra a bez disciplíny se nedá přežít.
V druhé části podcastu si v Kings Resortu zahrál dvě analyzované handy. Přiznává, že poker ho baví právě kvůli psychologii. Není to o dvou kartách, ale o čtení soupeřů, práci s emocemi a rozhodování pod tlakem. Z hazardu se pro něj stal strategický souboj. I když hraje jen párkrát ročně, oceňuje mentální rozměr hry a paralely s podnikáním i životem.
Co by dělal s milionem eur
Na závěr přišla otázka, co by dělal s výhrou jednoho milionu eur. Polovinu by investoval podle pravidla 4 %, tedy systému, kdy si ročně vybírá pouze část výnosu a kapitál dlouhodobě roste. Druhou polovinu by využil na svobodnější cestování bez tlaku algoritmů a výkonnostních metrik. Důležité je, že by nepřestal dělat to, co dělá dnes. Jen by byl klidnější.
Brunato Talks tentokrát nepřinesl příběh o pokerových trofejích, ale o svobodě, disciplíně a ceně, kterou člověk platí za život mimo stereotyp. Jan Brunáto ukazuje, že cestování není nekonečná dovolená, ale dlouhodobý projekt vyžadující stejnou mentální sílu jako high stakes poker. A možná právě proto jeho příběh do prostředí Kings Resortu zapadl víc, než by se na první pohled zdálo.
Zdroje – YouTube, Lowkostak.cz, FB/lowkostak
