Binionův risk, který nevyšel
Benny Binion nebyl spokojený s turnaji v roce 1971. Chtěl velké sázky, které by přinesly větší show. Zavedl proto buy-in 10 000 dolarů pro všechny eventy. Aby přilákal více hráčů, rozhodl se, že polovina z každého vkladu (5 000 dolarů) půjde z jeho vlastní kapsy. Očekával 12 hráčů, ale přišlo jen 8. Proč? V Binion's Horseshoe souběžně s WSOP probíhala high-stakes cash game, kde amatéři přicházející do Vegas prohrávali majetky proti profesionálům.
Počet hráčů na Main Eventu sice mírně vzrostl oproti roku 1971, ale zároveň klesl počet turnajů na dva. Kromě Main Eventu se konal jediný side event: 10 000 dolarů No-Limit Five Card Stud. Tento formát byl sice dlouhé roky nejznámější ze všech pokerových her, ale jeho popularita byla tehdy velmi nízká.
Možná i to byl jeden z důvodů, proč se do turnaje přihlásili jen dva hráči. Tím druhým důvodem byl Bill Boyd, který byl specialistou na tuto disciplínu a těžko hledal soupeře. Boyd nastoupil proti neznámému amatérovi a připsal si druhý titul WSOP a výhru 20 000 dolarů. Celkově vyhrál Five Card Stud turnaje v letech 1971 až 1974. Poté Benny Binion tento event z programu vyřadil, protože by ho jinak asi nikdo jiný nikdy nevyhrál.
Main Event s tajnou dohodou
Seznam hráčů v Main Eventu byl podobný jako v předchozích letech. Největším favoritem byl obhájce titulu Johnny Moss. Kromě něj se ke stolu posadili Doyle Brunson, Puggy Pearson, Amarillo Slim Preston, Jack „Treetop“ Straus, Crandell Addington, Jimmy Casella a Roger Van Ausdall.
První skončili Casella a Van Ausdall. Johnny Moss se rychle probojoval do vedení a vypadalo to, že si jde pro třetí titul v řadě. Pak ale přišla ruka, která vše změnila. Moss držel 2-2 a po flopu 9-7-2 šel all-in. Doyle Brunson dorovnal s A-A. Turn 10. Podle několika zdrojů se Brunson začal oblékat a odcházet od stolu, ale v tom okamžiku na river přišlo eso. Moss zůstal na shortstacku a brzy přišel i o zbytek žetonů. Bylo jasné, že se poprvé v historii WSOP nebude šampion jmenovat Johnny Moss.
Další vypadli na pátém a čtvrtém místě Straus a Addington. Zůstali už jen poslední tři. Doyle Brunson a Puggy Pearson měli podobné množství žetonů a vše směřovalo k tomu, že jeden z nich si odnese titul. Amarillo Slim měl malý stack a jeho další setrvání u stolu bylo nepravděpodobné.
A tady začíná divadlo, které dodnes vzbuzuje otázky. Jack Binion přivedl televizní štáb, aby zdokumentoval závěr turnaje. Slim byl showman, kterému kamery nikdy nevadily, ale Brunson a Pearson znervózněli. Daně, IRS, publicita... to všechno je děsilo. Jejich kariéra a živobytí by byly v ohrožení, pokud by je hráči při cash games poznávali. Hra se zastaví a trojice hráčů zmizí do zadní místnosti.
Po chvíli vycházejí s dohodou, která je dodnes nejkontroverznější v historii WSOP. Brunson a Pearson se rozhodnou, že titul získá Slim, kterému jako jedinému nevadí televizní kamery a popularita, kterou může vítězství přinést. Výměnou si však z výhry 80 000 dolarů vezmou podíly podle toho, kolik měli žetonů v momentě dohody. Slim tedy vyhraje trofej a slávu, oni si odnesou většinu peněz.
Tradujte se, že Benny Binion byl v tu chvíli rozzuřený, ale Brunson ho přesvědčil, že Slim bude nejlepší pro popularizaci pokeru. Binion nakonec souhlasí, protože sám vidí, že pokud by vyhrál Brunson nebo Pearson, televize by dostala nudného šampiona. Se Slimem bude show. Doyle Brunson tedy končí „pro zdravotní problémy“ na třetím místě a bere si část peněz (podle různých zdrojů 20 000 – 35 000 dolarů).
Puggy Pearson zůstává ve hře, ale není úplně nadšený z vývoje situace. V tomto bodě se objevují dva scénáře a který z nich je pravdivý, by věděl jen sám Puggy. První verzí je, že nejdříve sice souhlasil s dohodou, ale potom se rozhodl, že přece jen chce vyhrát. Tou druhou je, že Puggy v duchu dohody šlápne na brzdu a nechá Slima dokráčet k vítězství. Ať už je jedna či druhá verze pravdivá, heads-up trval krátce. Pearson měl v úvodu výhodu 2:1 v žetonech, ale Slim během krátké chvíle otočil vedení ve svůj prospěch. V rozhodující ruce Pearson jde all-in s 6-6 na flopu K-8-8. Slim dorovnává s K-J. Turn 2, river 8 a WSOP má nového šampiona. Trofej zvedá Amarillo Slim.
Oficiálně získal Slim 80 000 dolarů. Reálně to však mělo být kolem 15 000 – 20 000 dolarů a zbytek si rozdělili Brunson s Pearsonem. Portál The Hendon Mob uvádí dokonce konkrétní částky, podle kterých si Brunson a Pearson zhodně odnesli 32 500 dolarů a Slim jako vítěz získal 15 000 dolarů.
|
Turnaj |
Entries |
Vítěz |
Výhra |
|
$10K Five Card Stud |
2 |
Bill Boyd |
20 000 dolarů |
|
$10K No-Limit Hold’em Main Event |
8 |
Amarillo Slim Preston |
80 000 dolarů* |
Co se stalo potom?
Amarillo Slim se stal první skutečnou pokerovou celebritou. Několikrát byl hostem v populární Tonight Show a v různých jiných televizních pořadech. Objevil se ve filmu California Split, byl spoluautorem knihy „Play Poker to Win“ (1973) a měl být inspirací pro Kennyho Rogerse a jeho píseň „The Gambler“.
Slim dokázal to, co si Binion přál od vzniku WSOP. Stal se hvězdou, která přinesla publicitu pro poker a představil ho zábavným způsobem širokým masám. Bez Slimovy charismy by turnaje možná zůstaly malou atrakcí pro pár texaských hráčů a WSOP by zůstalo ve stínu cash games.
Více z historie WSOP
Historie WSOP: 1971 – První freezeout turnaje
Historie WSOP: Rok 1970 - První světový šampion zvolený hlasováním
Zdroje: WSOP, Wikipedia, PokerListings, The Hendon Mob, GGPoker, Wikiwand
