„Snažil jsem se dělat méně věcí, které mi neslouží.“
Jonathan Jaffe si v rámci svého projektu GTO Lab Podcast pozval jako prvního hosta Fedora Holze. Ten ve více než dvouhodinovém rozhovoru otevřeně mluví o své cestě: „Lidé si myslí, že mám každý den dokonale naplánovaný. Ale většinu věcí jsem se naučil tak, že jsem nejprve selhal. A potom jsem začal dělat méně těch věcí, které mi škodí.“
Namiesto toho, aby se soustředil na produktivitu, přešel k jednoduchosti. Méně televize, méně alkoholu, více přirozenosti. „Zní to jednoduše, ale je těžké přiznat si, že i základní věci jako jít na procházku či si uvařit doma mohou být náročné. A že je v pořádku, pokud na ně pracujeme roky.“
Od biohackingu zpět k tělu
V minulosti měl Fedor k dispozici celý tým odborníků – testoval si krev každé tři měsíce, cestoval se sportovním vědcem, měl speciální výživu. „Zjistil jsem, že všechna tato měření směřují k tomu stejnému: dobře spi, hýbej se, jez zdravě. Nic víc, nic míň.“ Ačkoli to může znít jako rezignace na optimalizaci, není to tak. Spíše jde o návrat k intuici. „Každý z nás má v sobě senzor, který ti říká, co ti dělá dobře. Jen ho musíš občas poslouchat přes všechen ten hluk – cukr, alkohol, stres.“
Když se řeč otočila na cílevědomost, Fedor překvapil: „Kdysi jsem si dával ambiciózní cíle – výhry, žebříčky, miliony. Dnes si kladu otázky: Jak se chci cítit? Co mě naplňuje?“ Spolu s tím hovoří o vizualizaci, ne jako o nástroji k měření úspěchu, ale jako o prostředku pochopení. „Zajímá mě, proč jsem si před třemi lety myslel, že něco bude pro mě důležité. A co to o mně říká dnes.“
Disciplína a osobní výzvy
Jeho okolí ho často označuje za extrémně disciplinovaného člověka. „Ale já se tak necítím,“ směje se. „Pro mě je disciplína, když se do něčeho nutíš. A já se nechci nutit. Chci, aby věci plynuly samy od sebe.“ Jeho klíčem k tomu je právě přirozená energie. „Když dělám něco, co mě baví, jsem schopný u toho sedět deset hodin bez přestávky. Bez toho, abych si to plánoval.“
Dnes Fedor působí i v bezpečnostním týmu herny GG, kde pomáhá při řešení podvodů, koluze či používání RTA nástrojů. „Chci pomoci ekosystému, ve kterém jsem vyrostl. Pokud hráči ztratí důvěru v online poker, celá hra se rozpadne.“ Přiznává však, že komunikace směrem k veřejnosti je složitá: „Všichni chtějí odpovědi na Twitteru, ale na některé otázky odpovědět jednoduše nejde. Ne proto, že by někdo něco tajil – ale protože realita je složitější.“
„Pokoj je největší výhra.“
Závěr rozhovoru se nese v duchu tichého uvědomění. „Celý život jsem hledal nejefektivnější cestu – jak být lepší, jak jít dál. Ale až teď cítím, že nejdůležitější je umět se cítit dobře tam, kde právě jsi.“ Toto prohlášení na závěr není jen prázdnou frází. Je to výpověď člověka, který prošel celou škálou úspěchu – od trofejí po ticho. A dnes si vybírá to druhé. Pokud vás tento rozhovor zaujal, určitě doporučujeme pustit si celý rozhovor, který najdete zde:
