Aleksejs Ponakovs je profesionální pokerový hráč z Rigy, který svou cestu začal psát v online vodách. Po dosažení mnohých úspěchů se přesunul i za živé stoly, kde se rychle stal pravidelným účastníkem sérií jako WSOP, EPT či Triton. Se 34 miliony v živých turnajových výhrách je neohroženou lotyšskou jedničkou a za zmínku určitě stojí i to, že na svém kontě má 2 WSOP náramky.
Ponakovs začínal s pokerem ještě jako teenager, v době, kdy profesionálně hrával Counter-Strike. Poker byl nejprve jen způsob, jak si něco přivydělat, ale postupně se stal jeho hlavní prioritou. Během studia na univerzitě si musel vybrat mezi třemi věcmi – školou, spánkem a pokerem. Zvolil poker a spánek.
Risk, který ho málem zlomil
V podcastu se vrací k období kolem roku 2017, kdy se rozhodl hrát velké turnaje bez dostatečného bankrollu a backingu. WCOOP série ho málem zruinovala – z původního bankrollu mu zůstalo přibližně 10 000 dolarů. Místo konce kariéry však přišel zlomový moment.
Ponakovs se extrémně soustředil na grind, masivně snížil počet stolů, začal detailně analyzovat handu po handě a hledat exploity bez pomoci solverů. Následoval upswing, vítězství v Sunday Million po 5-way deale a raketový růst bankrollu. Od té doby, jak sám říká, neměl ani jeden horší rok než ten předchozí.
Poker bez solverů jako základ
Jednou z hlavních myšlenek tohoto podcastu je význam „street pokeru“. Ponakovs přiznává, že velká část jeho základu vznikla ještě před solverovou érou. Trávil hodiny manuálním počítáním kombinací, různých scénářů a fold equity v konkrétních situacích. Podle něj mají hráči, kteří vyrostli výhradně na solvere, problémy v situacích, které nikdy nestudovali. Pokud se ocitnou v netradiční linii, často ztrácejí jistotu. Zkušenost z časů, kdy si musel vše „vymyslet sám“, považuje za jednu ze svých největších výhod.
Ponakovs dále detailně popisuje svůj proces hledání exploitů. Základem je práce s očekáváními – vlastními i soupeřovými. Rozlišuje mezi skutečnou range a „imaginární“ range, kterou si o něm soupeř vytváří. Zdůrazňuje, že především v live pokeru je klíčová extrémní koncentrace. Čím méně GTO hráčů sedí u stolu, tím více prostoru vzniká pro exploity. Jako příklad uvádí používání různých sizingů na turnu ve středních buy-inech, kde soupeři nedokážou správně reagovat check-raisem a nechávají si unikat EV.
Chyby jako investice
Ponakovs otevřeně přiznává, že mnoho jeho exploitativních rozhodnutí bylo postaveno na chybných předpokladech. Rozdíl je v tom, že se nebál mýlit. Podle něj se hráč, který se bojí vypadat hloupě, nikdy nedostane k nejvyššímu EV. Tvrdí, že hranice mezi geniálním tahem a katastrofální chybou je v high stakes extrémně tenká. Pokud se hráč bojí tuto hranici překročit, automaticky si uzavírá cestu k růstu.
Podle něj existují různé skupiny hráčů, které se navzájem hodnotí a porovnávají. Ego je přítomno všude, ale problém nastává, když začne ovlivňovat rozhodování u stolu. Velký důraz klade na schopnost odpouštět – sobě i ostatním. Podle něj hráč, který si neumí odpustit chyby, se mentálně zlomí. Zkušenost ho naučila, že i nejlepší hráči dělají chyby, a že absence chyb často znamená příliš opatrnou, neambiciózní strategii.
Rozdíly mezi mid a high stakes
Největší rozdíl mezi mid stakes a high stakes turnaji podle něj nespočívá v mechanice hry, ale v ICM a hloubce rozhodnutí v pozdních fázích. V high stakes turnajích může jedinou chybou hráč přijít o obrovské množství EV, zatímco v nižších buy-inech se podobné situace často ani nevyskytují. Hráč, který chce dosáhnout vyšší úrovně, musí podle něj počítat s tím, že na začátku bude dělat drahé chyby. Ty však musí vnímat jako součást učebního procesu, ne jako důkaz nedostatečné úrovně.
Na závěr podcastu se Ponakovs zamýšlí nad úspěchem a životem mimo poker. Přiznává, že dlouhá léta ho poháněla potřeba finanční jistoty a kontroly. Dnes však klade větší důraz na spokojenost a přirozený balanc. Tvrdí, že pokud musí člověk balanc vědomě řešit, pravděpodobně už něco nefunguje. Pro něj má balanc přicházet přirozeně – jako důsledek toho, že dělá věci, které mu dávají smysl, a zároveň si ponechává prostor pro nové cíle mimo pokerový stůl.
Více z GTO Lab Podcast
Nick Petrangelo: V $100k turnajích už nejsou slabí hráči, o to více je třeba stále pracovat
Daniel Negreanu: Být dlouhá léta na pokerovém vrcholu je tvrdá dřina, ne náhoda
Fedor Holz: Kdysi jsem chtěl výhry, tituly a peníze. Dnes chci být šťastný
Zdroje – Podcast GTO Lab, Flickr, PGT
