EN
SK
CZ
HU
DE
Fabian Bartuschk: V pokeru musíte hodit za hlavu své ego a uznat, že nevíte všechno
Před měsícem se ti podařilo vyhrát Eureka High Roller v King's Resortu. Gratulujeme a je skvělé, že jsi dnes naším hostem.
„Děkuji pěkně za pozvání.“
Letos se ti daří. Začalo to v lednu WSOPC prstenem z FiftyStack eventu a krátce na to následovalo vítězství v Seefeldu a nyní ten High Roller na Eurece. Byla to tvoje životní trefa?
„Myslím, že to bylo 58.400€, minus tipy. Ano, to byl skutečně můj největší live výsledek.“
Zajímaly by mě začátky, jak ses vůbec dostal k pokeru? Co jsi dělal předtím než ses stal profesionálem?
„S pokerem jsem přišel do kontaktu poprvé, když jsem byl teenager. V televizi jsem sledoval vysílání EPT a WSOP. Potom jsem zkoušel online stránky s hracími penězi, jen abych si vyzkoušel hru. A až v 18 letech jsem začal hrát o skutečné peníze, v 19 jsem se poprvé přihlásil na online stránku, jejíž název nechci z marketingových důvodů sdělit. Ale sponzorovali i tuto událost Eureka. Hrával jsem vedle studia a postupně se to čím dál více profesionalizovalo. Koronavirus znamenal, že jsem musel přerušit práci jako trenér a najednou jsem měl spoustu času. A ten čas jsem investoval do pokeru a začalo se to vyplácet. Téměř přesně před dvěma lety jsem se rozhodl naskočit na profesionální dráhu. Vypočítal jsem si, že je to pro mě perspektivnější cesta jak pokračovat ve studiu, studoval jsem sportovní ekonomiku a pracoval jako trenér v malém fitness centru v Drážďanech. Uvědomil jsem si, že to není to, co chci dál dělat, není to to, co mě dělá šťastným. Takže to byla moje cesta k profesionálnímu pokeru a dosud jsem toho neprohloubil.“
To znamená, že v té době jsi už měl za sebou několik online úspěchů?
„Ano, přesně tak, tehdy jsem hodně hrával online. V dobách korony všechny hry explodovaly, všechny počty hráčů šli nahoru. Bylo to fantastické období a hrával jsem i živě, ale mnohem méně než teď. Jednou nebo dvakrát za měsíc jsem cestoval do Česka. Nyní hraji mnohem víc živě.“
Kolik ti je let?
„Teď je mi 24 let.“
Pokud bys měl dát někomu 3 tipy jak se z rekreačního hráče pokeru posunout k profesionální hře, co bys mu poradil?
„První věc, která je podle mě nejdůležitější, je, abyste na tuto cestu připravili i vaše blízké okolí. Abyste se nejprve zbavili všech věcí, které by vás mohly zatěžovat. Pořešit si rodinné obtíže, finanční potíže, okruh přátel a vše podobné. To vše jsou věci, které vás mohou podprahově zatěžovat, pokud jde o vaše výkony u stolu. Pokud si tedy s sebou nesete nějaké soukromé problémy, budete je mít u stolu s sebou a budou vás brzdit. Dlouho jsem se pohyboval v rodinném prostředí, kde se na poker vždy dívalo kriticky. A také jsem musel hodně přesvědčovat, aby byl akceptován. A než jsem byl psychicky připraven říct si, dobře, není pro mě až tak důležité, co na to říkají moji prarodiče, budu si dělat své, chvíli to trvalo. Jinými slovy, poprvé jsem si možná pohrával s myšlenkou stát se pokerovým profesionálem mnohem dříve než před dvěma lety, ale byl jsem schopen učinit tento krok, až když jsem pocítil přijetí ve svém okolí. Potom je důležitá ochota učit se. Existuje nespočet hráčů pokeru, kteří léta dělají totéž a nepochybují o tom, zda je to ještě dobré nebo ne. Hra se mění, to co bylo aktuálně ještě před dvěma lety, je dnes již zastaralé. A k tomu, abyste v dnešní době zůstali konkurenceschopní, musíte se jednoduše konstantně zlepšovat. A třetí věc je bankroll, to co s ním souvisí, výběr limitů. Jsou profesionálové, kteří hrají break-even na relativně vysokých limitech a dosáhli by mnohem vyšších výher, kdyby prostě šli o limit níž. Musíte trochu hodit za hlavu své ego a přiznat si, že tyto hry dokážu porazit a tyto hry ne.“
Máš při hraní ať už online nebo živě nějakou rutinu, kterou dodržuješ?
„Nejsem na takové věci jako meditace a podobně. Jediné co je, že chodím do posilovny a dělám silový trénink. To je asi můj recept na fyzickou ale i psychickou kondici. A možná to zní hloupě, ale když jdu na turnaj, vždy jdu s tím, že teď je rozdrtím. Bez ohledu na to, kdo tam sedí, ať už je to Main Event EPT za 5 tisíc eur nebo turnaj v Rakousku za 200 eur, jdu tam s myšlenkou, že proti těmto hráčům vyhraju. Pomáhá si říkat, že jste dobrý v tom, co děláte, někdy mít možná i trochu přehnané sebevědomí. Je důležité mít sebedůvěru.“
Máš nějaké plány a cíle do budoucnosti?
„Nikdy jsem vlastně nebyl hrát mimo Evropu, nelákalo mě to. Doufám, že se letos dostanu na WSOP do Vegas. EPT to jsou pro mě už pravidelné zastávky, taky mě zajímá Triton.“
Co se ti nejvíc líbí na životě pokerového profesionála?
„V první řadě bych řekl, že svoboda. Můžeš každý den dělat to, co chceš, jsi nezávislý na ostatních. Nemáš šéfa, pro kterého musíš dělat práci, a můžeš si dělat své vlastní věci. To se pro mě postupně stalo velmi důležité. I to, že si můžu sám určit kdy mám volno a nasednout třeba na letadlo a jít se vyhřívat někam na slunce. Určit si kdy chci jít hrát online nebo živě. Druhá věc jsou samozřejmě peníze, které se v tom dají vydělat. Rád také cestuji po různých eventech. Líbí se mi hlavně to, že to vždy můžete spojit s něčím jiným. Vždy vidíte něco z měst, z jiných zemí, jiných kultur. Můžete do toho zakomponovat trochu dovolené nebo být prostě někde, kde jste ještě nikdy nebyli. Cestování je pro mě příjemnější i proto, že poznáváte nové lidi. To je něco, co mi například na online grindech připadá trochu nudnější.“
Jsou i věci, které se ti na životě pokerového profesionála nelíbí?
„Uměl bych si představit, že by mě víc bavila jiná práce ve stálé pozici. Poker je velmi náročný na čas. Chcete-li se zlepšovat, musíte investovat čas. I když si řeknu, že teď dělám co chci. Zároveň když člověk hodně cestuje, má času na život mimo pokerový stůl, na rodinu a přátele. To je něco, co někdy bohužel chybí i když jsem si to vybral sám. To jsou ty věci, které to dělají trošku obtížnější. Při pokeru je také obtížné seznámit se s nějakou ženou. Víte, jak je to s rozdělením mužů a žen v pokeru. Řekl bych, že je to jedna věc, která je v jiných zaměstnáních jednodušší. Hodně času trávíte v kasinu, což také není ideální. Kromě slunečního světla, řekl bych, také zdravotní aspekty a podobné věci. Ale říkám, to jsou věci, se kterými je třeba počítat.“
Máš oblíbené kasino nebo to záleží spíš od eventů, které se tam hrají?
„Myslím, že musíte rozlišovat mezi kasinem a celou lokalitou kolem něj. Protože například EPT Prague, která se také koná ve spolupráci s King's Prague, považuji za velmi pěknou lokalitu a místo konání, zatímco samotné kasino bych nenazval svým oblíbeným kasinem. A pak samozřejmě jsou kasina, která jsou pěkná sama o sobě. Já bych řekl Grand Casino Aš. Tam mi to přijde velmi útulné, je to velmi uvolněné. Nejsou tam sice ty největší turnaje, ale je tam příjemné jen tak být. Je to možná i tím, že tam jsem s pokerem začínal. Kromě toho je zde spousta dalších skvělých míst. Například na Maltě jsou kasina, kde jste vždy přímo na pláži. Barcelona, kde jste také přímo na pláži, a mnoho dalších.“
Je ještě něco o co by ses s námi chtěl podělit?
„Vždy je dobré mít lidi, kteří pokeru jednoduše přidávají hodnotu a přinášejí ho do světa. Snažím se o to trochu i prostřednictvím svého kanálu na Instagramu, aby lidé viděli, co se v pokeru děje. Aby si tato hra nezachovala pověst hazardu, kterou možná někteří lidé stále mají a aby se na ni dívalo víc jako na soutěžní sport. Ne všichni to hrajeme jako hazard a prohráváme své domy. Co jsem rád, že k tomu přispívá i takový formát jako je Spadecast.“
Fabiane, děkujeme za rozhovor a držíme palce na cestě k dalším vítězstvím!
Zdroje fotografií - Flickr/PSlive, themaltapokerfestival, Pokerzive, Kings-resort